Obálkyknih.cz - Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

oprava existující anotace, přidání nové anotace

Název:		Bukové toulání v Jizerských horách
Autor:		Marek Řeháček, Jan Pikous
Rok vydání:		2023
Identifikátory:		9788090817951 cnb003581860

Upravte stávající anotaci nebo vložte anotaci novou.
Anotace:	Uklidňující čtení do neklidných časů. Kniha přináší pomalý a hodně lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, území charakteristického téměř jednolitými bukovými porosty a žulovými skalami. A to pohled velmi osobní – jak ze strany Marka Řeháčka coby autora textu, tak i Jana Pikouse jako tvůrce fotografického doprovodu. Výsledná publikace není ani encyklopedií, ani turistickým průvodcem či propagační tiskovinou lákající do oblasti další turisty či návštěvníky např. v souvislosti se zařazením tohoto území na seznam světového dědictví UNESCO. Svým pojetím a posláním silně navazuje na inspiraci obou autorů – na Knihu o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého, přičemž se snaží být i drobným příspěvkem k významnému životnímu výročí tohoto nejslavnějšího spisovatele Jizerských hor. Miloslav Nevrlý do knížky napsal krátké, ale laskavé závěrečné slovo. Cílem Bukového toulání je popsat podstatné fenomény spojené s oblastí Jizerskohorských bučin – jedinečné bukové porosty, lesnictví a dřevařství, clam-gallasovskou oboru; žulové skály s horolezectvím, skalní vyhlídky, turistiku od počátku 19. století, drobné památky, vodstvo, staré cesty včetně poutních, železnice, řopíky, tramping vč. tradice Jizerské noty i ochranu zdejší. Zdůrazněn je i vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu a naopak. Zmíněna jsou taková literární jména jako je Rudolf Kauschka, Miloslav Nevrlý, Josef Matouschek či ryze současný jablonecký Štěpán Smolen či výtvarníci Franz Wenzel Jäger, Karl Decker, Václav Kocum a Siegfried Weiss. Objevuje se zde řada novinek – čtenáři se dozvědí, kdo byl Starej Lorenz, koho ztratili turisté při hledání Bäumelova kříže, ve kterém potoce dívky hledaly zkrášlení, jak je to se žlutočernými mloky, kde je skála Orschwisch a jaký byl nepříliš známý vliv lázeňských hostí z Libverdy na zrod jizerskohorské turistiky v údolí Štolpichu. Řadu vlastivědných údajů doplňují úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině, o měnící se tváři Jizerských hor i jejich návštěvnících. Celkové romantické a „roztoulané“ pojetí publikace má snahu především čtenáře znalé této oblasti více inspirovat pro hlubší pochopení souvislostí mezi jedinečností přírodního prostředí Jizerskohorských bučin a činností člověka v této krajině.
	Souhlasím s využitím anotace pro potřeby projektu obálkyknih.cz. Obsah neporušuje autorská práva.(povinné)