Obálkyknih.cz - Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

oprava existující anotace, přidání nové anotace

Název:		Golem: metla Čechů... : rozklad českého nacionalismu
Autor:		Jacobi, Walter
Rok vydání:		2018
Identifikátory:		9788088021124 cnb003058825 (OCoLC)1100766353

Upravte stávající anotaci nebo vložte anotaci novou.
Anotace:	SS-Obersturmbannführer Walter Jacobi přišel do Prahy jako důstojník německé tajné služby Sicherheitsdienst (SD) již v roce 1939. V říjnu 1941 byl pozván na jednání o situaci českého úřednictva konané na Hradě z podnětu protektora Heydricha. Hovořilo se zde mimo jiné o zednářích, od nichž měl být očištěn český úřední aparát. Velitel Tajné státní policie Geschke byl poté pověřen sestavením kompletních seznamů zednářských lóží a jejich členů a Walteru Jacobimu uložil využít spisy, které se vedoucím úsekem SD podařilo shromáždit, pro účely osvěty obyvatelstva. Tak se z jeho přibližně měsíc trvajícího úsilí zrodil spis o tragickém pádu českého nacionalismu, jenž vyvolali „židozednáři“ ve vedení Masarykova státu. Jako hlavní faktografický podklad posloužil autorovi spis žurnalisty, politika a zakladatele svobodného zednářství skotského obřadu v Československu Františka Síse, pojednávající o počátcích zednářství v ČSR. Pražský Sicherheitsdienst měl k dispozici přímo autorův rukopis. Ten jako příslušník německé zpravodajské služby pochopitelně mohl libovolně čerpat i ze všech českých civilních, vojenských a zpravodajských archivů, k nimž SD po zřízení Protektorátu z logiky věci získal přístup. V knize se tak nacházejí nejen četné otisky originální korespondence zednářských lóží, ale kupříkladu i faksimile skautské příručky z března roku 1938, která mj. dává českým skautům poučení, že „V životě byl naším sluncem ideál svobodného zednářství, president Osvoboditel Dr. T.G. Masaryk.“, nebo obsahuje pozoruhodně devótní prosbu „Vy, velicí zednáři zašlých věků, shlédněte s Věčného Orientu na naši mládež.“ Pomocí konkrétních jmen aktérů a jejich funkcí je zmapováno nejtěsnější propojení České obce sokolské, jakož i nadstátního hnutí Slovanského Sokola se svobodnými zednáři a Židovstvem. Toto hnutí se ústy Židovské strany dokonce pokoušelo přimět Sokol k bojkotu berlínské Olympiády. Třebaže president Masaryk, narozdíl od Edvarda Beneše, k žádné zednářské organisaci oficiálně nepatřil, byl v kruzích svobodných zednářů přesto nazýván „svobodným zednářem bez zástěry“. Byl československý stát po První světové válce šťastným vyvrcholením upřímné touhy českého a slovenského národa po „společné samostatnosti“, anebo jedním z řady umně kašírovaných internacionalistických projektů svobodného zednářstva vedeného šesticípou hvězdou?
	Souhlasím s využitím anotace pro potřeby projektu obálkyknih.cz. Obsah neporušuje autorská práva.(povinné)