Obálkyknih.cz - Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

oprava existující anotace, přidání nové anotace

Název:		Analýza artefaktů
Autor:		Pavlů Ivan
Rok vydání:		2011
Identifikátory:		9788074351884 cnb002395624

Upravte stávající anotaci nebo vložte anotaci novou.
Anotace:	Analytické postupy nejsou v archeologických pracích dodnes příliš časté, přestože se na počátku sedmdesátých let minulého století zdálo, že knihou Analytical Archaeology začíná nová éra v tomto směru archeologické práce. Povaha archeologie jako společenské vědy a zejména limitovaná výpověď jejích artefaktuálních pramenů podmínily ústup většiny badatelů od matematizace oboru. Ačkoliv se na počátku, který ztotožňujeme se šedesátými léty minulého století, jevila matematizace jako slibná cesta, která může právě tyto hranice překonávat, převládla v archeologické práci narativní metoda byť procesuálně, postprocesuálně i jinak vyzdvihovaná na vědecký základ. To ovšem neplatí o přírodních oborech, jejich postupech a metodách, kterými se archeologie obklopila, aby jejich výsledky plně zapojila do svých vyprávěcích textů. Přestože formalizace, kvantifikace a matematické metody v těchto oborech zdomácněly již od osmnáctého století, inspirovaly touto cestou prakticky jen malou část archeologické badatelské obce. V současnosti podobné postupy působí nadále ve vlastní archeologické produkci velmi výjimečně a odtažitě a jsou vnímány jako nepatřičné, a to i v části rostoucí nové badatelské generace. Na tom nemění nic, podle mého soudu, ani soudobé vzývání databází nebo geografických informačních systémů. Přestože by měly být základem pro analýzu, zůstává role databází převážně omezena na evidenční úkoly a GIS na vizualizaci a mapování archeologických nalezišť. Cílem této práce není matematizace archeologie ani snaha být učebnicí matematických postupů. Analýzu artefaktů považujeme za nezbytnou součást archeologie, v níž jsou kvantitativní metody a postupy pouze nástrojem pro vlastní analytickou práci. Kvantitativní postupy jsou zde pouze představovány na příkladech a je zdůrazňována jejich pracovní ideologie, která vede k lépe postižitelnému uchopení archeologických artefaktů a jejich přísnějšímu zpracování. Presentované postupy analýzy artefaktů jsou primárně orientovány na samotné artefakty a zejména na znaky, kterými jsou tyto prameny popisovány. Řízený výběr znaků považujeme za jednoznačně určující pro úspěšně provedení analýzy. Případná manipulace s artefakty pomocí matematických postupů a metod je důležitým pomocníkem, který ale nemusí být plně v režii archeologů. Ti mají dvě možnosti. První možností je seznámit se s těmito postupy podrobně v příslušných učebnicích. Druhou možnost mají ve spolupráci s odpovídajícími specialisty, například matematickými statistiky. Obě možnosti mají samozřejmě svoje přednosti i nedostatky. Nedostatky pramení z obtížné komunikace mezi dvěma různými obory. Jen někteří archeologové se budou hlouběji zaobírat matematickými teoriemi a způsoby práce, a naopak jen někteří statistici budou vnímat dostatečně archeologickou problematiku. V této práci chceme ukázat, že těžiště archeologické analýzy artefaktů je v práci archeologa, který shromažďuje prameny k řešení dané problematiky a provádí výběr odpovídajících znaků. Zůstává jeho odpovědností posoudit relevantnost jak artefaktů, tak zvolených znaků k zamýšlenému řešení. V mnoha dosud publikovaných analytických pracích najdeme příklady zcela libovolného výběru znaků. Další postup analýzy s pomocí třeba velmi složitých vícerozměrných metod matematické statistiky vede potom nutně ke zcela neprůkazným výsledkům a následně i ke zklamání archeologů nad analytickými postupy. Chceme ukázat, že chyba není ani v těchto postupech, ani také v použitých artefaktech. Chyba bývá nejčastěji ve špatně zvoleném souboru popisných znaků. Jestliže řešíme například otázky chronologie a volíme znaky, které nemají dostatečnou chronologickou variabilitu, nebo ji mají zcela nestejnoměrnou, popřípadě žádnou, nemůžeme očekávat, že výsledné uspořádání bude představovat chronologii výchozího souboru artefaktů. Platí stále, že špatná data vedou vždy jen ke špatným výsledkům. Proto se zde soustřeďujeme především na vhodné postupy volby znaků, což demonstrujeme na různých příkladech. Postup vlastní analýzy nemusí být vždy stejný. Obvykle jej můžeme přizpůsobit řešenému problému. Tato práce si tedy klade za cíl seznámit čtenáře s nejvhodnější strategií přípravy analytického postupu. Součástí takového postupu může být i experimentování s výběrem znaků, nebo nezbytné opakování popisu a vlastní analýzy. Kritériem správnosti výsledku mohou být data z nezávislého zjištění, pokud jsou k dispozici. Nejčastěji to však bývá jen svědomí autora, jak uvedl již 2011Dušan Třeštík v kontextu historických bádání.
	Souhlasím s využitím anotace pro potřeby projektu obálkyknih.cz. Obsah neporušuje autorská práva.(povinné)